Květen 2014

Byla jsem hipster, ještě než to bylo cool

30. května 2014 v 16:44 | Magda |  Střípky ze života
Na úvod vysvětlení slova hipster pro starší ročníky (mávám babi!), aby věděly, o čem to tu jako plácám. "Hipster je člen party, subkultury, která se obléká a chová alternativně. Jeho poznávací znamení je dělání věcí tak, jak to není obvyklé. Co je příliš mainstreamové a komerční, to hipstera nezajímá. Určuje ho to, co poslouchá a čte. Musí také nějaké umění tvořit a rozhodně nikdy nedělat to, co dělá většina."

O tom, že jsem nikdy nepatřila mezi dav, jsem se určitě již zmiňovala. Ale až nedávným zamyšlením jsem odhalila, proč tomu tak je. A není to tak záhadné, jak jsem myslela. Je to výchovou.


V době, kdy si děti počítaly pruhy na kšiltovkách a víc vyšitých pruhů znamenalo víc kšiltovka, my jsme s bráchou měli kšiltovku s chabými třemi pruhy. K hojnému počtu pruhů patřil i patřičně zahnutý kšilt. Kdo ho neměl krásně půlkruhový, mohl si o kamarádech nechat zdát. My s bráchou měli kšilty rovné. A kamarády žádné.

Já předběhla dobu i s účesem. Ostatní holky měly krásné dlouhé vlasy. Já byla na hřiba. Teda tak jsem to nazývala dřív, dneska je to vysoce moderní a u kadeřnice by se tomu řeklo na Miley Cyrus. I podobně zubaté to bylo. A to jsem leta mamku podezírala z toho, že je s nůžkama úplně levá. Mrzí mě, že i v dnešní době se tento účes setkává spíše s nepochopením, hned mám chuť ho znovu provětrat. Jen už chybí ta dětská rebelie si to prosadit.


Když jsem v minulých dnech listovala ebayem a hledala, za co nepotřebného vyhodím peníze, objevila jsem punčošky se srdíčky na kolenou. Boom! Tohle jsme s bráchou měli už před 20 lety. A nebyly to jen nějaké obyčejné 20DEN silonky, ale poctivé punčocháče barvy zvratek, které ale i přes svou poctivost nevydržely naše klouzání se po dlažbě, a byly vylepšeny o koženková srdíčka rudé barvy umístěná na kolenou.

Kdo z vás byl v dětství takhle alternativní, hm?