51. Zmatená rodinka

26. července 2013 v 12:30 | Magda |  Londýnské deníky

Rodinka, u které bydlíme, se začala chovat podivně. Během měsíce nám do pokoje několikrát přivedli realitní makléře, z toho jednou, když jsem měla na obličeji asfaltově černou pleťovou masku. Nutkavý pocit propadnout se aspoň o patro níž malinko utlumil fakt, že agent neměl pleť úplně tmavou, neumím si ani představit, co by se mu honilo hlavou.

Poslední dny jsou i malinko roztržití. Nebo aspoň doufám, že záhadné mizení potravin z naší části ledničky není nenápadná sabotáž, ale pouze nepozornost. Snědený čedar jsem oželela, ale když mi zmizely nanuky, nesla jsem to o stupeň hůře. No, aspoň vím, že je riskantní kupovat si nanuky ve tvaru raket do domácnosti s dvěma malými dětmi. Ještě jsem nesebrala odvahu jim říct, že na raketové nanuky není člověk nikdy starý a že jim to neodpustím.

Čekala jsem, že se svěří, co se to vlastně děje, ale nakonec jsem nevydržela, a zeptala se. Tatík dostal nabídku práce do Austrálie, na 4 roky. Oni přemýšlí nad všemi možnostmi, prodej, pronájem, a taky jestli se vůbec budou stěhovat. Není to jen tak, sebrat se a začít od nuly, když je vám 40 a děti teprve dosahují do školního věku. Další věcí je to, že město je úplně na samotě a nejbližší civilizace je 5 hodin autem. Lehce děsivá představa. Ale Austrálie! Zabalím se jim do kufru.

Dlouho jsem nepsala o něčem, co bych rozbila, takže napravuji skóre. Z dobré vůle jsem se jala mopu a šla vytřít podlahu (ano mami, opravdu i takové věci se stávají). Vlastní takový ten chobotnicový mop, který má podle mého jen schopnost bordel roztahat po celé podlaze a ještě nechat rovnoměrnou, přinejmenším milimetrovou, vrstvu vody na podlaze. Abych docílila méně klouzavého povrchu, ždímala jsem jako divá. Té plastové části, kde se to ždíme, se to moc nezamlouvalo. Ve vteřině jsem se propadla o pár desítek centimetrů níž a bylo po dobrém skutku.

Kýbl jsem koupila nový a dostala jsem pochvalu od dětí, že je mnohem hezčí než ten, který jsem rozbila, tak to aspoň k něčemu dobré bylo.

Mopu zdar.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mengano mengano | E-mail | Web | 28. července 2013 v 9:03 | Reagovat

Tak s tímhle nesmyslným zařízením se dá dělat ledacos, jen ne vytírat.
Dostalo mě "město na samotě":)

2 kk kk | 28. července 2013 v 13:23 | Reagovat

souhlasim, ze na raketove nanuky neni clovek nidky stary!
ps. vytirat se s tim da, pravda, neprilis kvalitne. ale komu by sechtelo porad lezt s hadrem po kolenou ;)

3 Amelie Amelie | Web | 10. srpna 2013 v 20:49 | Reagovat

Tenhle mop nemám ráda.

4 JIRI LELEK JIRI LELEK | E-mail | 30. března 2014 v 13:12 | Reagovat

Jen k tomu"tezkemu"zacinani ve ctiriceti.Ji mi padesat pet,prijel jsem do UK autobusem(na letadlo jsem nemel) 1.11.2004,se 60£ v penezence,bez znalosti anglictiny,zato se smlouvou,ktera byla podepsana v(tehdy Klauzanii)ale protoze nastesti na jeji obsah nemel vliv nikdo z hrdych Cechu,platila beze zbytku,dokonce me pak zamestnavatel prekvapil nekolika nadstandarty,ktere v ni nebyly.Po mesici a pul prileteli muj syn-nyni deset let a jeho matka-ma partnerka(predloni oslavila padesat-anglicky mluvi  malo dodnes-ono to proste uz opravdu nejde tak snadno jako v"teen age").Nezbohatli jsme,ale ani jsme sem s timto cilem nesli.Zato se splnilo to ocekavane,sice normalni rodinny zivot,kdy si budu moci doprat ten luxus-ze sveho syna uvidim denne-ne jako v"udoli dutych hlav"jen kdyz jsme se vsichni nacpali do kamionu(nenapadne jsem prozradil svoji profesi)a na hranicich jsme se modlili,aby nas synek-schovany na lehatku za zaclonou placem neprozradil.Takze penize nebyla nase motivace,nakonec plat jsem mel jen o neco vyssi nez minimalni mzdu.Ale i tak jsme se celkem v pohode zaridili,coz bych si rozhodne nedokazal predstavit v zemi hrdych Cechu.Na klasickem"share haus"jsme bydleli zhruba mesic.Mozna to vypada,ze jsem nenavistny vuci me rodne zemi,ale tak to neni,jsem Cech,jen mi nejak nejde byt na to hrdy.Nikdy nicim jinym nez Cechem,ani byt nemohu,ta zeme je krasna-ale ktera neni...Kdyz se me nekdo pta,jestli mi nechybi,musim po pravde odpovedet,ze ano,stejne jako severni Italie,Chorvatsko,Nemecko,Slovenske hory,Rakousko,vecery na brehu Dunaje atd.Rozhodne mi ale nechybi ceska zaprdenost,schopnost svadet u piva vinu na vsechny kolem,volici Milose Zemana,byvali vexlaci-dnes top managerove-poslanci-clenove vsech polistopadovych vlad;proste ona mlada,prez dve desitky let se rozvijejici demokracie,ktera dokazala tu ubohou zemi priblizit rozvojovim zemim a cechum,kteri nemaji prijmy na to aby mohli cestovat,tak zdarma predvest,jak to asi vypada v Latinske Americe.Nejhorsi je,ze uz si ani moc nemyslim, ze by to mohli zmenit mladi lide,kteri mohou  cestovat a vidi jak se to da delat jinde.Uz budu koncit,protoze neznam nic"chytrejsiho" a ukecanejsiho,nez Ceskeho ridice kamionu.Tobe pak preju uspesne dokonceni studia a ve skrytu doufam,ze se snad stanes jednim z tech,kteri mi dovoli zmenit nazor na zemi"Dutych hlav".(i kdyz si myslim,ze toho uz se nedoziju)Jirka Lelek.Boston-Linconshire.

5 JIRI LELEK JIRI LELEK | E-mail | 30. března 2014 v 15:12 | Reagovat

hele,clovece,jak se da"reagovat"?hodku jsem se lopotil s"reakci"a kdyz jsem to chtel poslat,napsalo mi to"cas vyprsel,po opakovanem pokusu to snad odeslo,ale bylo to oznaceno"spam"(jen vzdalene tusim,co to znamena).Tak je to spravne,tak ma vypadat diskuse?Jirka Lelek,Boston/Lincs.

6 JIRI LELEK JIRI LELEK | E-mail | 30. března 2014 v 16:02 | Reagovat

A jeste,pises pekne,jestli rada ctes,doporucuji-George Orwell:1984,najdes tam mnoho z dnesni Ostrovni rise,dal zkus film Mike Judge(2006)Idiocracy/Absurdistan,no a tam je to vlastne skoro o celem dnesnim svete.Mej se.Jirka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama