34. Kancelářský humor

18. dubna 2013 v 15:43 | Magda |  Londýnské deníky

Znáte ten pocit, když máte žízeň, běžíte do obchodu, koupíte si jablečný džus a po dychtivém napití zjistíte, že to není džus, ale šťáva? Nepříjemné. Cukr jsem potila ještě několik hodin. Nechala jsem ho v práci a sem tam jsem si ho naředila s vodou a postupem času na něj zapomněla úplně.

Dneska mi kolega nabídl kousek pizzy, když viděl, že to do sebe házím nadšeně jako Dr. Zoidberg, nechal mi polovinu z celé své pizzy. A pak se zeptal, jestli si může nalít trochu džusu. Ani jsem nestihla nic říct a už udělal tu osudovou chybu, jako já předtím. A kroutil u toho hubou taky dost podobně. Já, jako vděčný a soucitný tvor, jsem se málem udusila posledním kouskem pizzy.

Včera jsme měli klienta, který chtěl překlad z jazyka marathi (jo, taky netuším, co to je) do angličtiny a poslali jsme mu e-mail, aby zkontroloval, jestli jsou jména správně napsána. Neodpověděl, tak jsem psala sms šéfikovi (už jsem měla po práci), že se neozval a ať si to nějak vyřeší. Když mi došla sms směřovaná klientovi, myslela jsem, že se uklikl a napravil to, ale když mi ráno, zatímco jsem seděla vedle v kanclu, volal a myslel si, že jsem klient, tak jsem o něm začala už malinko pochybovat. Skutečnost, že se za každou cenu snažil rozepsat moje pero k tabletu, mu body taky nepřidává. Jsem za něj šťastná, že jede na příštích 14 dní na dovolenou, potřebuje to.

Rozhodně ho nepomlouvám, je stále skvělý. Hlavně když mi tvrdí, že narvat 30 A4 papírů do A5 obálky není žádný problém. Vsadila jsem se s ním, že to nedá a pobaveně ho za občasného uchechtnutí sledovala. Prohrála jsem. (Díky čemuž mu mimochodem teď musím ve všem věřit.) Sice to vypadalo, že se to tam nevejde a snažil se to svalit na to, že jsem to vytiskla moc tučně, ale i přes tuhle mou zřejmou chybu, to zvládnul. A jako bonus si po zalepení uvědomil, že by tam mohl dát vizitku. Rozlepil to a vážně tam tu jednu vizitku vítězoslavně vložil.

Já už nechci do školy, já tu chci zůstat, jakýkoli jiný šéf mě bude už jenom srát.


Snad budou nové historky o Abdulovi, měli bychom jít na pívo s bývalýma spolubydlícíma, tak se dozvíme, jak reagoval. Doufám, že rozbil aspoň další plotnu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Michalka Michalka | 18. dubna 2013 v 17:58 | Reagovat

Žes to vytiskla tučně? Bože ten má dobrý hlody :DD
A rozepisování pera k tabletu mě taky dost pobavilo :D

2 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 0:48 | Reagovat

Nebyla ta šťáva Robinson? :-D To jsem takhle koupila dvou litr- mango pomeranč myslím...ochutnám, říkám si, že to je nějaký štiplavě výrazný, asi zkažený... ochutná Martin, taky povídá, že je to takový ostřejší.... a pak jsem našla prázdnou láhev. Ty voe, von jeden večer vypil celej ten dvoulitr! Pak jsme později zjistili, že to jako džus vážně nebyl... :-D

3 Magda Magda | Web | 23. listopadu 2016 v 15:57 | Reagovat

[2]: Tak to nevím, ale jestli to bylo to stejný, tak gratuluji k přežití, tohle je fakt výkon :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama