XVIII. Pátek za všechny prachy

16. března 2013 v 12:53 | Magda |  Londýnské deníky


Vzbuzena zvukem ne nepodobným zvuku přišláplého morčete (prý zpěv) jsem neochotně vstala a usoudila, že dnešní pátek za to nebude stát. Už po cestě do práce jsem si všimla chybějícího pásku v kalhotách a počasí připomínalo spíš podzim. Vedle projelo auto a z megafonu se ozývalo: "You are a něcocojsemnerozuměla piece of shit." a pořád a pořád dokola. Neměla jsem slov.

Usadím se v kanceláři, šéf přinesl sendviče. Obrat k lepšímu, myslela jsem si, než jsem se do něj zakousla. Do sendviče, aby nedošlo k mýlce. A můžu vám říct, že to je asi první věc, kterou jsem nejedla dobrovolně. Na německou kuchyni a jejich těstoviny s omáčkou a obalovaným řízkem jsem si zvykla rychle, tohle bude chtít ještě nějaký měsíc tvrdé dřiny. (Ani slovo proti šéfovi, ten je pořád bezkonkurenční.)



Vzpomněla jsem si na nedávný incident s Abdulem, kdy jsem šla na večír po chodbě a nebylo rozsvíceno. On rozsvítil s větou: "Je to zadarmo, tak proč nesvítit." Nevím, kde přišel na to, že je to zadarmo, ale to, že máme všechno v ceně nájmu, neznamená, že to nic nestojí. Bylo jen otázkou času, kdy si všimnou, kolik vody a elektriky se promrhá. Ono kdyby opravili kohoutky, tak by si mohl dávat každý den vanu navíc a neprojevilo by se to na účtech. Každopádně náš barák plný fauny a flory zdražuje nájem a to se vyplatí. Jsem moc ráda, že nám to dali vědět den po termínu měsíční výpovědní lhůty.

Z "práce" jsem odešla dřív a vydali jsme se do města. Postarší pán s košilí zavázanou nad pupek chaoticky tančí na semaforu, na chodníku sedí mladík a hraje na dopravní kužel. Vážně se mi to jen nezdálo, zírala jsem nevěřícně nějakou chvíli a pořád tam byl. Zajdeme do jednoho obchodu, prodavačky v pyžamu, zastavíme se v dalším, personál nám donesl dva lahváče. Může mi někdo říct, co mi tu uniká?

Tenhle den jsme šli s kolegy z baráku zapít a těsně před hospodou mě nahodil autobus. Celou část těla, která nebyla zakryta kabátem, jsem mohla ždímat.

Další díl k přečtení ZDE.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Veru Veru | 16. března 2013 v 13:01 | Reagovat

Nemohly ty zvláštní incidenty nějak souviset ze tím RED NOSE DAY? Já teda v pátek skoro nevystrčila paty z baráku přes den a večer už byl všude klid, ale prý to na ulicích kvůli tomu bylo ... veselý.. :D

2 Magda Magda | Web | 16. března 2013 v 13:10 | Reagovat

[1]: No v těch obchodech mě to napadlo taky, ale ten pomatený pán na semaforu k nim asi nepatřil, ten spíš utekl z léčebny  :D

3 Dan Dan | 17. března 2013 v 13:24 | Reagovat

Ohledne toho zabijeni... vy taky? My v Corby mame dohromady napocitano hode pres 100 pripadu, kdy jsme si rikali, ze ji zabijem, a par pripadu, kdy uz jsem bud ja sel ke dverim, nebo ma mila, a druhy vzdy toho nastvaneho zadrzel... no taky jich par bylo... ja uz na ni (na tu polku, "landlordku") sel s tim, ze rozkopnu dvere do jejiho pokoje, chytnu ji pod krkem a pak teprve ze se uvidi... ale byl jsem zastaven. odnesla to jen zed :D

4 Magda Magda | Web | 17. března 2013 v 15:23 | Reagovat

[3]: Lukáš nic neřeší, já jsem ta věčně nasraná, která tu ječi na ty idioty :D Hlavně na naši milou Polskou sousedku (proč jsou Poláci tak divný?) Tady bych se bála bouchnout do zdi, bych byla hned u sousedů :D

5 Jirka Jirka | E-mail | 12. července 2013 v 15:54 | Reagovat

Magdo, někdo dal odkaz na facebook do te skupiny Češi a Slováci a ja už skoro dvě hodiny čtu tvý blogy a rvu smíchem! To je tak nádherné napsány a na mnoha místech sice s nadsázkou ale kdo zažil ví moc dobre jak se tam žije! Well done!

6 Magda Magda | 12. července 2013 v 16:32 | Reagovat

[5]: Mám radost, když někdo pochopí, že nejsem zapšklá stará xenofobní panna a bere to s nadhledem :) I když mi to město pořád přijde trochu mimo realitu, naučila jsem se ho mít ráda.
A dík!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama